neděle 17. září 2017

Made You Up


Autor: Francesca Zappia

Nakladatelství: Greenwillow

Rok vydání: 2017, 2015 (originál)

Žánr: YA

Co kdybyste si nikdy nebyli jisti, zda-li to, co vidíte na vlastní oči, je skutečné? 


Americká autorka Francesca Zappia začala psát příběh Made You Up (Uvnitř mé hlavy) když jí bylo pouhých osm let. Kniha po vydání zaznamenala neskutečný úspěch a autorka už má nyní na kontě další bestseller s názvem Eliza And Her Monsters (v češtině zatím nevydáno).

Příběh se zabývá mladou Alex, která nastupuje do posledního ročníku na novou střední školu. Dívka s kečupově rudými vlasy a optimistickou, až lehce přidrzlou povahou. Mohlo by se zdát, že někdo takový bude ve škole oblíbený, ať už je nový, či ne. To ovšem není Alexin případ. Alex totiž trpí schizofrenií. Nikdy si proto není jistá, jestli to, co vidí, je pravda či jen přelud, co se vytváří v její hlavě. 
Alex s touto poruchou žije už od útlého věku, ale začíná být unavená z toho, že všude musí toto tajemství skrývat. A ještě víc z toho, že když se někdo náhodou její tajemství dozví, nenechá na ní niť
suchou. Alex si ovšem na nové škole konečně začíná připadat alespoň trochu chtěná. Trochu oblíbená mezi novou skupinou přátel. Navíc potkává Milese, kluka s pronikavě modrýma očima, o němž si byla jistá, že byl jen přelud, když ho v mládí potkala.
Její schizofrenie se ovšem čím dál zhoršuje. Jak dlouho ještě bude moci fungovat, než nebude schopná rozeznat rozdíl mezi realitou a sny?

I didn't have the luxury of taking reality for granted. And I wouldn't say I hated people who did, because that's just about everyone. I didn't hate them. They didn't live in my world. But that never stopped me from wishing I lived in theirs.
Neměla jsem luxus v tom, že jsem mohla brát realitu za samozřejmou. A nemůžu říct, že jsem nenáviděla lidi, kteří mohli, protože to by byl každý. Ne, že bych je nenáviděla. Nežili v mém světě. Ale nikdy mě to nezastavilo v tom, abych si přála žít v jejich. 

Když byl v České republice obrovský ,,boom'' kolem této knihy, nijak mě to nezasáhlo. Byla jsem přesvědčená, že se jedná o další teenage románek, který sice pobaví, člověk si u něj odpočine, ale ihned po přečtení začíná zapomínat detaily a po týdnu už si nepamatuje téměř nic.
Což v případě této knihy pravda je i není.
Poté, co autorka vydala další knihu, již zmiňovanou Eliza And Her Monsters, konečně jsem ji začala registrovat. Všichni říkali, jak je tato kniha úžasná a jak je potřeba si ji přečíst. Já jsem ji ovšem nemohla nikde sehnat. A tak, když mi padl zrak na paperbackové vydání Made You Up, spontánně jsem si knihu koupila, bez větších očekávání. Tedy, rozhodně menších, než mám od Elizy. 
Už na prvních stránkách poznáte, že tento příběh není míněný pro dospělé. Není rozhodně míněný pro ty, kteří nečtou (či dokonce odsuzují) YA literaturu, pro níž je typické středoškolské prostředí a milostné vztahy, k tomu nějací ti tajemní kluci a zlé holky. 
Pro mě ovšem četba této knihy byla opravdu jakýmsi odpočinkem. YA knihu už jsem vcelku dlouho nečetla, takže jsem byla ráda, že mi nějaká kniha nezpůsobila zlomené srdce, jaké mi naposledy způsobil můj drahý Malý život. K typickým detailům YA literatury se ovšem přidal prvek, který pro ni není až tolik typický, a to sice psychický problém, konkrétněji řečeno schizofrenie. I přesto, že to může nyní vyznít špatně, knihu to dělá zajímavější a napínavější. 
Autorka si s námi hraje hru a my sami se poté dostáváme do situací, kdy si nejsme jisti, zda-li to, co Alex vidí, je pravda či nikoliv. To mě na příběhu velmi bavilo.

Jinak ovšem knihu hodnotím jako lehký nadprůměr, žánru YA se to trochu vymykalo, ale přesto si myslím, že spoustu detailů do týdne zapomenu. Už teď jsem ale zvědavá, jak se mi bude líbit Eliza And Her Monsters.


Hodnocení:
6/10






Continue reading Made You Up

pátek 8. září 2017

Tekutý písek


Autor: Malin Persson Giolito

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2017, 2016 (originál)

Žánr: thriller

Rozhodovat o vině či nevině je nesmírně těžká věc. Mnohdy se ovšem soud nepodaří přesvědčit o tom či onom, protože je málo důkazů, obžalovaný působí nepřirozeně, svěděk vypovídá natolik přesvědčivě, že nic jiného není třeba. V knize Tekutý písek se dostaneme přímo do soudní síně a společně s ostatními sledujeme vývoj Majina případu. Jakého?


Jak se můžete dočíst už na obálce, román Tekutý písek se stal nejlepší švédskou krimi roku 2016. Není divu, že děj je zasazený do soudní síně a je právnicky naladěný - sama autorka vystudovala práva a jako právnička nějaký čas působila, dokud se neusadila v Bruselu a nezačala psát na plný úvazek.

Příběh nás seznamuje s Majou, která se ze dne na den stala nejnenáviděnější (zvláštní to slovo) teenagerkou ve Švédsku. Proč? Po příjezdu na Djursholmskou střední školu našli policisté Maju ve třídě jako jedinou přeživší, s mrtvým Sebastianem v náruči a ostatními spolužáky a profesorem postřílenými. Proč zrovna Maja přežila? A za co všechno může?

Autorka nás poté provádí soudním procesem, v němž nenajdete ani zmínku o policejním vyšetřování, k mé velké radosti. Policejnímu vyšetřování v knihách většinou moc nerozumím a nějak extrémně mě nebaví. Zato právnický thriller? Žádný jsem nečetla a jsem moc ráda, že právě Tekutý písek se stal tím prvním. 

Nejenže jsme s Majou po celou dobu v soudní síni, dozvídáme se různými flashbacky i detaily o jejím životě před vazbou. Především o jejím bývalém příteli Sebastianovi, který pří masové vraždě sám zemřel. Ale je to právě on, kdo celý útok vymyslel. Protože Sebastian nebyl psychicky v pořádku. Zpočátku ano. Byl synem nejbohatšího Švéda, všichni ho zbožňovali a nemusel ani hnout prstem. Nikdo ovšem netušil, že jeho osobní život není ani zdaleka dokonalý. Jeho matka ho opustila, když byl malý a jeho otec ho naprosto nenáviděl. Sebastian se proto utápěl v alkoholu a drogách. Ale přesto se navenek snažil vypadat ,,normálně''. Proto se ho Maja chytla a začali spolu chodit. Až potom se dozvěděla, jak na tom Sebastian je. A teď za to nese následky. 

Jak bude o Maje nakonec rozhodnuto?

Páchne to tu po zkažených vejcích. Vzduch je šedý a zamlžený střelným prachem. Všichni kromě mě jsou postřílení. Já nemám ani škrábanec.

Tekutý písek na vás bude působit tím ,,pravým'' severským pocitem, kdy vám bude běhat mráz po zádech, ale přitom budete nedočkavě otáčet stránkami, abyste se dozvěděli, jak celý příběh skončí. Příběh je navíc vyprávěn v ich-formě, takže se přímo z Majina vyjadřování můžeme dozvědět, jaká vlastně byla a jaký postoj ke všemu měla. Jak jsem již psala, velmi oceňuji, že tento thriller je zařazen pod právnický - myslím, že policejních krimi bylo už více, než dost, a děj ze soudní síně je přeci jen napínavější. A také garantuji, že názory a pohled na situaci budete měnit každou kapitolu.

Nic totiž není, jak se zdá a rozhodnout o vině či nevině bude proto velmi obtížné.

Hodnocení:
8/10

Za recenzní výtisk moc děkuji Euromedii (Knižnímu klubu). Knihu si můžete koupit zde.


Continue reading Tekutý písek

pátek 1. září 2017

Gemina


Autor: Amie Kaufmann, Jay Kristoff

Nakladatelství: Bonzoi Books (Penguin Random House)

Rok vydání: 2016 (originál)

Žánr: sci-fi

Gemina je druhým dílem série Illuminae, která po celém světě (včetně České republiky) zaznamenala ohromný úspěch. Nejen díky akčnímu a propracovanému ději, ale především díky nádhernému a originálnímu zpracování. Zajímá vás, co se stalo před příběhem Kady a Ezry? Pak si Geminu musíte přečíst!


Jay Kristoff a Amie Kaufmann ukázali nové a velmi zajímavé zpracování příběhu, který je vyprávěný prostřednictvím tajných dokumentů, chatů a záznamů z rádií a kamer. Nejinak je tomu i ve druhém díle, který je snad ještě delší, než první díl.

Myslíte si, že se příběh zabývá stejnými hrdiny? Pak jste na omylu. I k mému velkému překvapení se Gemina odehrává chvíli před příběhem Illuminae a poté chvíli i kontinuálně s ním. Ani hlavní postavy nejsou stejné. Autoři nás seznamují s Hannou a Nikem, kteří už nemůžou být více rozdílní. Zatímco Hanna je dcerou velitele, Nik je vězněm. Tito dva se vlastně potkali jen náhodou, když Hanna zatoužila po nějakém ,,zakázaném ovoci'' - v tomto případě po povzbuzujících prášcích. Nikdy jí ovšem nenapadlo, že zrovna oni dva nakonec budou mít za úkol zachránit celou jejich planetu, když na její území násilně vtrhne muž, který jí chce celou obsadit. A zároveň vyhladit všechny její obyvatele. Hanna a Nik to ovšem tak nehodlají nechat a navzájem si pomáhají.

Nepřítel je ovšem velmi silný...

Thing is, Nik, you don't know the first thing about me. I mean, you know my name. You know my favourite flower. And you know not to try and touch me unless you want your arm broken.
Pravdou je, Niku, že o mně nic nevíš. Tedy, znáš mé jméno. Znáš mou oblíbenou květinu. A víš, že nemá cenu pokoušet se mě dotknout, pokud ovšem nechceš mít zlomenou ruku. 

 Gemina se nese ve stejném duchu, jako Illuminae. Dalo by se říci, že je možná ještě trošku akčnější,
než první díl. Pokud se těšíte na krásný vzhled, máte se na co těšit. Znovu je nám dovoleno nahlédnout do tajných zpráv (zcenzurovaných, samozřejmě) a společně s hrdiny řešit zapeklitou situaci. Kniha vás nepustí, dokud ji nebudete mít celou přečtenou. A že je to docela fuška! Má totiž úctyhodných 659 stran. Musím se vám ovšem s něčím pochlubit - v rámci Dne nepřečtených knih 2017 jsem (k mému velkému údivu) tuto knihu dočetla - za jeden den jsem přečetla 559 stran! Konečně byla po deseti měsících ležení na polici přečtena.

Což vypovídá o tom, jak moc je kniha čtivá, že?

I přesto, že by vám zpočátku mohlo být líto, že se příběh Kady a Ezry nebude dále vyvíjet, nezoufejte. Nějací staří známí se v Gemině přeci jen objeví...
A nové postavy si přeci jen také oblíbíte.


Hodnocení:
7/10






Continue reading Gemina

čtvrtek 24. srpna 2017

The Power



Autor: Naomi Alderman

Nakladatelství: Penguin Books

Rok vydání: 2017, 2016 (originál)

Co by se stalo, kdyby se společnost obrátila vzhůru nohama a výchozí postavení zastávaly ženy? Ženy, které v sobě probudily neskutečnou a bolestivou moc, kterou můžou zabít každého muže, který se na ně jen špatně podívá? A hlavně - kam taková společnost povede?


The Power od autorky Naomi Alderman se ihned po vydání stalo bestsellerem. Sklízí chvály od všech novin a časopisů a všude jsou na ni obrovské reklamy. Aby také ne, když má tak originální příběh a nápaditou obálku. 
Příběh pojednává o moci. O ženách a mužích. O jejich postavení. Jak tomu bylo nespočet let, muži zastávali ve společnosti vyšší postavení než ženy. Vždy měli lepší příležitosti a byli více cenění. Tak to prostě bylo. Ženy ovšem v sobě znenadání probudily neskutečnou moc. Moc, která dokáže zabít kohokoliv, koho se dotknou. Na kůži způsobí jizvy a po chvíli vyvolá takovou bolest, že se nedá vydržet. 
A tak se to stane. Ženy jsou rázem na vrcholu a muži jim slouží. Jak ovšem taková společnost, která byla dlouhá staletí vždy patriarchální, najednou vydrží? To se dozvíme i díky různým pohledům čtyř lidí, kteří moc buď sami mají, nebo se o ní zajímají.

The Power měla opravdu velkou reklamu. V Anglii jsem měla možnost v každém knihkupectví
narazit na stoleček, na němž byla tato kniha vyložená, společně s doporučením od knihkupce či úryvku z nadšené recenze nejprestižnějších novin. V jednom byla dokonce obálka namalovaná na zdi. Všichni byli z knihy očividně nadšení.
Všichni až na mě.

There's a crackling flash and a sound like a paper snapper. She can smell something a bit like a rainstorm and a bit like burning hair. The taste welling under her tongue is of bitter oranges. The short man is on the floor now. He's making a crooning, wordless cry.
Objeví se praskající záblesk a zvuk jako (?). Cítí něco jako bouřku a něco jako hořící vlasy.  Chuť vytvářející se pod jazykem je jako hořké pomeranče. Malý muž je nyní na podlaze. Vydává bezeslovný pláč.

Knize jsem tolik věřila, ale nakonec pro mě byla hořkým zklamáním. V poslední době se mi stává, že čtu knihy, do jejichž příběhu se nemůžu ponořit. Který mě nepohltí natolik, abych se těšila, až se vrhnu na další pokračování příběhu. A to je velká škoda, protože neznám lepší pocit, než právě tento. 

I přesto, že kniha měla opravdu velký potenciál - především díky originálnímu příběhu -, jednoduše jsem se v ní ztrácela. Postavy mi k srdci nepřirostly a příběh rozhodně nebyl mix Hunger Games a The Handmaid's Tale (kterou jsem bohužel také nedočetla). Nenechte se zmást všemi doporučeními, které jsou v knize dokonce na čtyřech stránkách. 

The Power je učebnicovým příkladem knihy, která by se mi líbila mnohem více, kdyby kolem ní nebyl takový poprask.


Hodnocení:
5/10

Continue reading The Power